VRCHMEZÍ

Výrazný vrchol (1084 m) v severní části hlavního hřebenu Orlických hor, jihovýchodně od Olešnice v Orlických horách, budovaný především svory s ojedinělými ostrůvky vápenců. Po Velké a Malé Deštné je Vrchmezí třetí nejvyšší horou pohoří. Původní název byl vrch Humeničnej, Poláci používají název Orlica. Spolu se Šerlichem(1027 m) tvoří Vrchmezí krátký úsek česko - polské hranice, zbytek hřebene se nachází již na českém území.

Strmé svahy spadající do Ruského údolí

Svahy Vrchmezí patří k nejstrmějším v Orlických horách. Důvodem je okrajová poloha, vysoké kerné vyzdvižení pohoří a tektonický zlom na východní straně. K intenzivnímu prohlubování přispěly erozivní účinky relativně blízké Metuje a na polské straně Dušnické Bystřice (Bystrzyca Dusznicka). O to více však vynikne vlastní ploché temeno Vrchmezí s rozlohou téměř dva kilometry čtvereční.

Skalky na Ostružníku

Na severní rozsoše zvané Ostružník (982 m) se nachází asi 200 metrů dlouhé pásmo skalních výchozů. Výška těchto mrazových srubů je přibližně 5 metrů, jelikož jsou ale umístěny ve třech úrovních nad sebou, dosahuje jejich úhrnná výška až 15 metrů. Přes Ostružník vede červená značka z Olešnice na Vrchmezí a jsou odsud nádherné výhledy.

Přírodní rezevace Pod Vrchmezím (16 ha) je zachovalá horská buková smrčina s klenem (zcela však chybí jedle bělokorá), která je ukázkou přirozeného složení lesních porostů ve vrcholové partii Orlických hor. Rezervace se nachází na severozápadním svahu Vrchmezí v pramenném amfiteátru říčky Olešenky v nadmořské výšce 890 - 1020 m, vyhlášena byla v r. 1960. Podrost tvoří nenáročné bylinné druhy, např. papratka horská, kokořík přeslenatý, svízel vonný, podbělice alpská, kyčelnice devítilistá a jiné.

Na západních svazích se rozkládá další rezervace - Sedloňovský vrch, mezi Vrchmezím a Šerlichem pak nejvýznamější rezervace Orlických hor - NPR Bukačka.

Na polské (dříve německé) straně stávala dřevěná chata Rübartschova, potomka exulantské rodiny za Sušicka. Všechny turistické příručky tuto chatu vychvalují s tím, že Rübartsch nezapoměl na svůj český původ a Čechy vždy vítá. To platilo do roku 1930, kdy po Rübatschově smrti přebírá chatu jeho vnuk a "....smýšlení rodiny i poměrů se změnilo." (Dostál, Orlické hory, 1939). U chaty stávala dřevěná rozhledna. V roce 1946 chata vyhořela a už nebyla obnovena. Polská strana nyní uvažuje o obnovení rozhledny.

Vrchol

V září 2012 byl na vrcholu odhalen nový pomník připomínající, že na Vrchmezí postupně vystoupili císař Josef II. (1779), americký velvyslanec v Prusku a pozdější šestý prezident Spojených států amerických John Quincy Adams (1800) a slavný polský hudební skladatel Fryderyk Chopin (1826). Trojhranný tvar také příznačně vystihuje rozdílný název vrcholu: česky Vrchmezí, v němčině zní název Hohe Mense a Poláci ho nazývají Orlica.